Místní akční skupina Hříběcí hory, z.s., pro vás ve spolupráci s advokátní kanceláří připravila stručný přehled možných nekalých obchodních praktik a návody, jak se jim bránit, včetně stručného právního návodu, jak se vyvázat z obchodních smluv.

Nepoctivý prodej zboží po telefonu aneb Nekalé obchodní praktiky

Stalo se někdy Vám či Vašim blízkým – ba dokonce se stává pravidelně, že Vám zatelefonuje neznámý volající snažící se nabídnout různorodé produkty či služby? Zažili jste – jakožto spotřebitelé – telefonické nežádoucí neodbytné obtěžování ze strany podnikatele? Ať se již jedná o obchodníky nabízející například předražené doplňky stravy skryté pod názvem „zázračné léky“, dotěrné hovory od mobilních operátorů lanařící klienty na nevýhodné dražší tarify či stále populární telefonáty „cenově výhodných“ dodávek energií? Důležité je se umět bránit – níže se dozvíte, že jste chráněni mnohem více, než si myslíte.

Pokud vztah kupujícího a prodávajícího vzniká za použití prostředku komunikace na dálku (např. právě přes telefon) bez současné fyzické přítomnosti stran, každý spotřebitel by měl vědět, že podnikatel musí splnit řadu podmínek, aby byla smlouva platně sjednána. Veškerá sdělení ze strany podnikatele vůči spotřebiteli musí být dle občanského zákoníku učiněna jasně a srozumitelně. Ochrana slabší strany je v daném kontextu zakotvena nejen v občanském zákoníku, avšak i v zákoně o ochraně spotřebitele, dané kodexy se společně snaží zabránit populárním nekalým praktikám podnikatelů snažícím se upozadit nejen své povinnosti, ale i spotřebitelská práva. Právní úprava nebrání stranám možnosti odchýlit se od zákona, ovšem akceptuje pouze dohodu ve prospěch slabší strany, kterou je spotřebitel.

Jestliže již jednání směřuje k uzavření smlouvy, podnikatel je povinen v dostatečném předstihu sdělit spotřebiteli celou škálu informací, protože informační povinnost ze strany podnikatele vůči spotřebiteli je opravdu poměrně přísně upravena a je vyžadováno její dodržování. Cílem právní úpravy je to, že by měl být spotřebitel natolik informačně vybaven, aby byl schopen posoudit výhodnost nabídky a dospět k svobodnému racionálnímu rozhodnutí, zda si zboží či službu zakoupí. U smluv uzavíraných distančním způsoben – tedy bez osobní přítomnosti smluvních stran – se obzvlášť klade důraz na povinnost podnikatele sdělit spotřebiteli vše potřebné. Porušení ustanovení o předsmluvní informační povinnosti podnikatele má bezpochyby rovněž zásadní vliv na jednání spotřebitele, který v důsledku absentujících, mylných, nedostatečných či zkreslených informací patřičný návrh na uzavření smlouvy přijme. Avšak nelze opomenout, že již zmíněná informační povinnost nenastává pouze před vznikem závazku, ale přetrvává v rámci celého plnění, v daném případě se jedná například o informaci o možnosti od smlouvy odstoupit, nebo o transparentní informace stran reklamací. Spotřebitel má ze zákona možnost od takové smlouvy odstoupit, a to do 14 dnů od převzetí zboží a bez udání důvodu. Spotřebitel by měl být o svém právu na odstoupení od smlouvy řádně poučen ze strany podnikatele. Podobně to platí o uplatnění práv z vad – pokud je Vám sděleno, že „reklamace nejsou možné“, vězte, že se Vás pravděpodobně snaží někdo ošálit.

Nicméně porušením informační povinnosti škodí podnikatel výrazně i sobě samému, poněvadž dle zákona o ochraně spotřebitele je takové jednání považováno za správní delikt – konkrétně přestupek, za nějž může být podnikateli uložena pokuta až do výše jednoho milionu korun českých.

Při komunikaci na dálku (bez fyzické přítomnosti obou, tedy podnikatele a spotřebitele) nebo při uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání může dojít k naplnění skutkové podstaty agresivní obchodní praktiky ze strany podnikatele dle zákona o ochraně spotřebitele. Nepříjemná situace v mnoha případech dovede spotřebitele k provedení akceptace (a tedy i k uzavření smlouvy) pod nátlakem. V daném případě člověk nesmí zpanikařit, a i přes naléhání podnikatele je třeba nabídku slušně odmítnout či požádat například o zaslání veškerých obchodních podmínek, ceníku či informací souvisejících s nabízeným produktem či službou.

Další nepříjemností je rovněž tzv. neobjednané plnění, k němuž v praxi dochází čím dál častěji. Jedná se například o situace, kdy podnikatelé nabízí první produkty zdarma – avšak ne nadarmo se říká, že „zadarmo ani kuře nehrabe“, jelikož následně chodí produkty každý měsíc a daná záležitost se velmi prodraží, pokud nepřijde ze strany spotřebitele včasná obrana. V nastíněném případě, tedy ujal-li se spotřebitel neobjednaného plnění, se na něj hledí jako na poctivého držitele, na své náklady podnikateli nic nevrací a o dané situaci jej nemusí ani informovat. Je však potřeba dávat si pozor na to, zda plnění nebylo objednané (protože k tomu mohlo dojít i tím, že jste do telefonu na jednu z otázek podnikatele odpověděli slovem „ano“).

Dle občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Mezi obsahové náležitosti řadíme například ujednání o ceně či řádnou specifikaci předmětu smlouvy. Méně poctiví podnikatelé mnohdy využívají telefonických komunikačních prostředků – neboli komunikaci na dálku, protože ve většině případů není spotřebiteli sdělena ani desetina náležitostí sjednávaného kontraktu. Obzvlášť u smluv uzavíraných distančním způsobem se klade důraz na obsah uzavíraných smluv a předsmluvní informační povinnost, jelikož dle občanského zákoníku musí kontrakt obsahovat i údaje, které byly spotřebiteli sděleny před uzavřením. Mezi takové údaje řadíme například náklady spojené s komunikací na dálku, případná opakovaná plnění, veškerá peněžní plnění, podmínky práva na odstoupení od smlouvy.

Nekalé praktiky podnikatelů spočívajících v podvodných prodejích po telefonu jsou však velmi mazané, jelikož takto podnikající subjekty cílí převážně na vyšší věkovou kategorii – na seniory, s nimiž se přes komunikační prostředky uzavírají obchody nejsnadněji, například i díky nedoslýchavosti. Zpravidla se do podvodných sítí chytají technologicky neznalí, důvěřiví či stářím oslabení lidé.

V závěru je důležité si jako spotřebitel zapamatovat, že smlouvy uzavřeny distančním způsobem jsou v praxi velmi často podvodné a nevýhodné, avšak nejpodstatnější je, že jsou často neúčinné, jelikož spotřebitel se ve většině případů nedozví od podnikatele ani cenové podmínky produktu či jeho parametry, natož tak obchodní podmínky, na ty nepřijde řeč téměř nikdy. Spotřebitel se také neumí bránit opakovanému, výše zmíněnému, neobjednanému plnění, jež taktéž spadá mezi zákonem ošetřené hrozby.

Shrnutí

Tyto nekalé praktiky mohou přijít velmi draho – tedy jen pro ty spotřebitele, jež se neumí bránit. Na co byste si tedy měli dávat pozor?

• Klíčové je říci telefonním podnikatelům při výše uvedených snahách srozumitelné NE, nejlépe již na začátku hovoru, kdy zjistíte, že se Vás snaží podnikatel na něco nalákat. Nenechte se „ukecat“ a hovor okamžitě ukončete.
• Pokud jste s plněním souhlasili a posléze zjistíte, že o něj nemáte zájem, odstupte od smlouvy. Pokud Vás podnikatel o možnosti odstoupení dostatečně a včas poučil, máte na odstoupení 14 dnů od uzavření smlouvy, resp. od převzetí zboží, a nemusíte udávat důvod.
• Nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy, může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení (tj. převzetí zboží). Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy ve výše uvedené lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.
• Odstoupení od smlouvy zašlete písemně, nejlépe s dodejkou. Využít můžete (ale nemusíte) formulář, který by měl podnikatel k odstoupení od smlouvy poskytnout.
• Vraťte zboží podnikateli. Následně Vám podnikatel vrátí peníze (odstoupením od smlouvy se smlouva ruší od počátku a strany si vrátí vzájemná plnění).
• Nebojte se vyhledat pomoc. Pokud si nejste jisti, zda Vám právo odstoupit od smlouvy svědčí, vyhledejte pomoc advokáta.